Dne 25. 9. 2019 proběhla již třetí studentská vědecká konference Komunikace a vědění. Oproti minulým ročníkům orientovaným na novodobé otázky komunikace, vědění a nových technologií, byl nyní kladen důraz také na problematiku komunikace a vědění v 16. až 18. století. Oproti minulým ročníkům byla konference rozšířena o anglický blok. Díky tomu se stala přístupnou zahraničním hostům i publiku, a získala tak potenciál pro svůj rozvoj během budoucích ročníků.

Konference byla zahájena plenární přednáškou doc. PhDr Romana Dykasta, CSc. z Ústavu dějin umění AV ČR. Jeho příspěvek poukazoval na to, že dílo Johanna Keplera mělo nejen zásadní vědeckou hodnotu, ale také neopominutelný přesah do umění. Důležitý byl zejména princip harmonie, který podle něj řídil a určoval analogii mezi vzdáleností a pohybem nebeských těles, hudbou sfér a odůvodněním, proč kompozice některých dobových skladatelů mají tak silný afektivní dopad na posluchače. 

Po krátké přestávce otevřel Ing. Jan Zeman, Ph.D. z KFI FF ZČU dějinný blok svým příspěvkem s názvem Činnost učitele Martina Jaška (1879 – 1945) v plzeňském Osvětovém svazu, ve kterém nastínil podobu přednášek O kalendáři, O telegrafu, O kometách, O základech moderního astronomického názoru, které před 1. sv. válkou přednesl plzeňský učitel M. Jašek. Následně se Mgr. Šárka Fleischmannová z KFI FF ZČU zabývala obdobím renesance ve svém příspěvku Philip Sidney a střední Evropa – příspěvek k mapování intelektuální a korespondenční sítě. Představila v něm výsledky výzkumu týkajícího se Andrease Duditha, jeho vazby na Tadeáše Hájka z Hájku a Philipa Sidneyho. Zdůraznila zde i komplexnost renesanční korespondenční a intelektuální sítě. Dějinný blok pak uzavírala MUDr. Tereza Kopecká z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LFUK a Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LFUK a FN v Motole. Ta poukázala na již 200 let přítomné nelegitimní tvrzení, že jediným prvotním důvodem pro vynález stetoskopu bylo zamezení dotyku lékaře a pacientky. Zásadní nelegitimita tohoto tvrzení spočívá již v tom, že jeho vynálezce René Laennec ve své průvodní knize vyjmenoval několik jiných, medicínských důvodů pro užívání tohoto nástroje.

V odpoledním bloku představila Mgr. Zdeňka Špiclová z KFI FF ZČU ve svém příspěvku s názvem Reflexe metodologických aspektů využití digitálních technologií při výzkumu biblických textů projekt DiRECT, na kterém pracuje společně s Mgr. Vojtěchem Kašem, Ph.D.. Porovnala distanční čtení a exegezi, a uvedla výhody a nevýhody jejich používání pro analýzu biblických textů. Zároveň pak představila výsledky rozborů vybraných evangelií.

Po krátké přestávce následovala anglická sekce, kterou otevírala PhDr. Ivona Mišterová, Ph.D. z KAJ FF ZČU se svým příspěvkem „I hear he was a good egg. Scrambled, but good.“: Shakespeare in the Digital World zabývajícím se mimo jiné alternacemi Shakespearova díla. Na tu navázala Ellie Papanikolaou z KFI FF ZČU s Parcticle theory and patronage networks in the 15th and 17th centuries English alchemical practicle. Jako další následovala Mgr. Naďa Hlaváčková  z KFI FF ZČU s představením konceptu „The Space of the Body“ portugalského estetika Josého Gila a jeho aplikací na různé druhy umění. Zejména pak tance, ve kterém člověk skrze pohyby svého těla rozšiřuje a mění prostor své existence. Celou konferenci následně uzavřela Mgr. Nicole Fišerová z KFI FF ZČU s úvahou nad přínosností a možností utvoření kritéria pravdivosti pro vědu, ve svém příspěvku Goodman´s Criterion of Rightness in Feyerabend´s Alternative Theories.