Dne 20. 9. 2017 se v prostorách Katedry filozofie FF ZČU v Plzni konala studentská vědecká konference s názvem Komunikace a vědění. Cílem konference bylo propojení doktorandů, postdoktorandů, ale i studentů magisterských oborů se zájmem o spojení komunikace, vědění a nových technologií. Stěžejními tématy konference byly: cirkulace vědomostí a její vliv na formování vědy a vědění v renesanci a novověku; historie médií komunikace; význam renesanční korespondenční sítě; korespondence a renesanční literární kultura; poetická díla jako komunikační média v období renesance; problém identity v dnešní komunikační společnosti v kontextu nových technologií; nové technologie jako prostředek komunikace v umění a podobná relevantní témata.

Plenární přednášku na téma Spor o pozitivismus a selhání komunikace v německé filosofii vědy přednesla Mgr. Jitka Paitlová, Ph.D. Po úvodní přednášce následovaly jednotlivé příspěvky, přičemž dopolední program byl zaměřen spíše na historii komunikace a vědění – první příspěvek přednesl Mgr. Michal Mudroch (KU v Ružomberku), který publikum seznámil s osobou vynálezce Josefa Murgaše (1864 – 1929). Po něm vystoupila Mgr. Kristýna Vozková (ZČU), která obeznámila posluchače s tématem komunikace a jazyka v rámci tvorby José Ortegy y Gasseta. Dopolední blok uzavírala Mgr. Šárka Fleischmannová (ZČU) s příspěvkem, který se týkal komunikace Philipa Sidneyho a Tadeáše Hájka z Hájku. Odpoledne bylo ve znamení nových technologií a současných trendů na výzkumném poli. První přednášku s názvem Paradox vědecké hyperproduktivity: proměny publikační praxe v podmínkách digitálního kapitalismu přednesl Mgr. Libor Benda, Ph.D. Po něm následovala Mgr. Petra Borovská (ZČU) s tématem sebe-pojetí ve virtuálním světě. Virtuálnímu prostředí se věnovala i přednáška Synestezie a virtuální umění Mgr. Zdeňky Špiclové (ZČU). Mgr. Nicole Fišerová (ZČU) vystoupila s tématem Goodmanova konceptu světatvorby v kontextu nových technologií. Konferenci ukončil Ing. Jan Zeman s příspěvkem Moderní základy geometrie.

Konference díky různorodým tématům přispěla k vytváření nových podnětů a mladí badatelé měli možnost přednést dosavadní výsledky své práce v příjemném, komorním prostředí. Konference tedy měla interdisciplinární přesah a díky účasti zahraničních kolegů měla i mezinárodní charakter. Tímto byl splněn stěžejní cíl konference, tedy podpora mladých badatelů. Tohoto cíle bylo dosaženo na dvou úrovních, jednak prostřednictvím příspěvků doktorandů a studentů magisterských oborů, jednak na úrovni mladých výzkumných pracovníků.